3. Kapitola: Našli jsme ji || VAMPIRE PRINCESS

12. prosince 2012 v 22:13 | LussyNda |  VP
3. Kapitola: Našli jsme ji


ANGELA POV:

Běžela jsem co mi nohy stačili. Nevěděla jsem sice kam to je v té mlze, ale aspoň jsem nestála a nečekala co se bude dít.
Vítr bičoval mě do tváří a moje vlasy se vlály ve větru.
Najednou jsem se ocitla uprostřed temného lesa.
Tady jsem nikdy v životě nebyla a připadalo mi to zvláštní. Hodně zvláštní.
Nevěděla jsem kam mám jít dál byla jsem ztracená.
"Ale, ale copak krásko." Otočila jsem se za hlasem a stála před mužem se zlým pohledem v očích. "Ztratila jsi se." Usmál se na mě pobaveně.
"Ne já jen.." Začala jsem říkat, ale on udělal pár kroků ke mně.
"Co ty?" usmál se a v očích mu podivně zajiskřilo. Udělal pár kroků ke mně, ale já udělala opět pár kroků vzad.
"Co po mě chcete ?" vydechla jsem trochu roztřeseně, ale mě z jeho smíchu naskočí mráz po zádech.
"Víš." Začal, ale najednou stál těsně u mě. "Když ti to řeknu budeš se bát ještě víc než teď?" řekne a pohladí mě po tváři. "Máš krásně hedvábnou pleť a jsi přímo k nakousnutí." Usměje se a skloní svojí hlavu k mému krku.
"Co to děláte pusťte mě." Vydechla jsem a snažila se ho od sebe odstrčit, ale toho jak se zdá vytočilo mnohem víc, protože mě přirazil ke stromu.
"Nehraj si semnou." Vydechl s úsměvem a ukázal mi své tesáky. Zálápala jsem po dechu ve strachu a mé oči se rozšířili. Bojovala jsem proti němu, ale on se jen usmál a zaryl své dlouhé tesáky do mého krku.
Začala jsem křičet. Po chvíli se na mi podíval do očí. "Máš krásně čistou, jemnou a sladkou chuť. Je to hodně zvláštní u člověka." Usmál se na mě a znovu se sklonil se opět k mému krku a drsně znovu zaryl své tesáky do krku. Vypustila jsem ze sebe výkřik, ale najednou byl pryč.
Zvedla jsem hlavu a setkala se s pohledem muže s hnědými vlasy a temnýma očima.
"Co se do toho pleteš!!" vyštěkl na něj muž, který ještě před chvílí měl své tesáky v mém krku.
"Pletu se do toho protože si na našem území a víš moc dobře, že tohle se nesmí tak koukej zmizet než dopadneš hodně špatně." Vyštěkl po něm až jsem sebou trhla.
Začala jsem vidět mlhavo a pomalu ztrácet vědomí.
"Já se vrátím." Slyšela jsem hlas, ale to bylo to poslední co jsem slyšela protože jsem padala do tmy.
DIMITRI POV:
Byli jsme na hranicích. Moji lidé bojovali proti dětem Valtera dlouho, ale nakonec jsme vítězili.
Akorát Valter nebyl nikde vidět.
Což bylo divné. Nikdy si nenechal utéct žádný boj a teď?
Nakonec jsme zvítězili jako obvykle, ale bylo to jen tak, tak…
Byl jsem na cestě do sídla, když jsem to cítil.
Letmý závan něčí krve, která byla cítit jako by byla z jiného světa, ale bylo to i něco jiného.
Letmí závan zvláštní vůně.
Šel jsem po tom pachu, když jsem Valtera viděl vysávat krev z nějaké lidské bytosti.
Najednou mnou projela děsná zlost ve vteřině jsem ho držel pod krkem a odhodil ho od ní.
Padla na kolena.
Byla slabá ze ztráty krve kterou jí Valter vzal.
Otočil jsem k němu hlavu a zamračil se na něj.
"Co se do toho pleteš!!" vyštěkl po mě Valter.
"Pletu se do toho protože si na našem území a víš moc dobře, že tohle se nesmí tak koukej zmizet než dopadneš hodně špatně." Vykřiknu na něj.
"Já se vrátím." Zašeptá do dálky a v mžiku je pryč.
"Jako vždycky." Vydechnu. Bylo by to zvláštní kdyby se nevrátil to by nebyl on.
Otočil jsem se na dívku, která nyní ležela na zemi v bezvědomí.
Sklonil jsem se k ní a odhrnul jí vlasy z obličeje. Zalapal jsem po dechu nad její krásou.
Měla špinavou tvář a na krku se jí leskli stopy krve, která podivně voněla.
Tak temně na lidskou bytost, ale přece jen na ní bylo něco zvláštního.
Pohladil jsem jí po vlasech a zasáhla mě povědomá vůně vanilky a bylinek.
Ještě jednou jsem se na ní podíval.
Měla světlonce krémově-mandlovou pleť v kontrastu s tmavě hnědými skoro černými vlasy, které končili asi ještě dvacet centimetrů pod jejím pasem a kroutili se jí ve vlnách.
"Kdopak si…" Zašeptal jsem, a najednou jsem slyšel šum křídel.
"Co tady blbneš." Vydechl můj mladší bratr Markus. "Všichni ti hledají." Řekl a podíval se na mě a na dívku v mém náručí. "Kdo je to?" zeptal se, se zvláštním zabarvením v hlase.
"Já nevím." Vydechl jsem a podíval jsem se na ní.
"Nějak zvláštně, ale velice příjemně voní." Vydechl a šel ke mně. Jeho oči se změnili když viděl její krk. "Aha to bude ono." Řekl s leskem v očích a šel ke mně blíž.
"Na to zapomeň." Zavrčel jsem na něj.
"Ale no tak přece se můžeme pobavit." Řekl s úsměvem.
"Řekl jsem ti, že ne." Zavrčel jsem znovu na něj. "A krom toho něco se mi nezdá."
"Ale prosím tě." Zakroutil hlavou a podíval se na mě. "Jako co?" Zeptal se.
"Jako třeba tohle." Ukázal jsem svojí ruku která byla zbarvená její temně rudou krví. Markus se na mě podíval zvláštně.
"Člověk přece nemá takovou krev." Vydechl a šel ke mně. Tentokrát stál těšně nademnou.
Podíval se na ní a zkoumal její obličej. "Víš jistě, že je člověk?" zeptal se mě.
"To je právě to." Řekl jsem. "Já nevím." Vydechl jsem a podíval se opět na ní.
Markus na mě začal zírat, ale pak se začal ohlížet kolem.
Měl na paměti jednu věc.
Vždycky zůstat ve střehu a byla to pravda protože nepřátele jsou vždycky blízko i když jsme na našem a teď to platilo dvojnásob, když mám ve svém náručí zraněnou lidskou ženu.
Byl to jeden z nejlepších našich bojovníků stejně jako já, ale neměl sebeovládání jako jsem měl já.
Otočil jsem k ní hlavu a promnul ruku do jejích vlasů.
Od hrnul jsem jí vlasy z krku na straně, kde nebyla zraněná a zalapal jsem po dechu.
"Och můj bože." Vydechl jsem a Markus se na mě zmateně zadíval.
"Co se děje?" zeptal se. Odhrnul jsem jí vlasy z krku víc a odhalil tak mateřské znaménko. Stejné které má na levé straně i vůdce našeho klanu Alexandrus.
Znaménko královského rodu.
Markus se na mě podíval s vytřeštěnýma očima.
"No mám takový dojem, že jsme našli naší záchranu." Řekl jsem a zadíval se na dceru našeho pána.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 cassi-fanfantasy cassi-fanfantasy | 12. prosince 2012 v 22:31 | Reagovat

páni, nádhera

2 mariška15 mariška15 | 13. prosince 2012 v 7:43 | Reagovat

tak to buede ešte zaujímavé a už sa teším na pokračovanie :-D  :-D  :-D

3 klára klára | Web | 13. prosince 2012 v 15:57 | Reagovat

ty mě chceš zabííííííííííííít!!!!!!! :-)

4 Natasha Bedlife Natasha Bedlife | 13. prosince 2012 v 16:32 | Reagovat

nádhera, nádhera. Doufám, že brzy bude další :-)

5 Tessinka Tessinka | 13. prosince 2012 v 19:09 | Reagovat

já asi umřu.... :D já tě zabiju :D takhle to useknout :D božíííííí :)

6 zuzina zuzina | 14. prosince 2012 v 23:02 | Reagovat

ach fakt fakt velmi zaujímave už sa nemôžem dočkať dalšej kapitoli... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama